V severovýchodní části okresu Opava na samém úpatí Hlučínské pahorkatiny leží v mírném údolí potoka Bečva příhraniční obec Hať. Nálezy patrně z období lineární a moravské malované keramiky svědčí o osídlení zdejšího kraje již v mladší době kamenné. Most z proutí přes bažinatou krajinu, staročesky nazývaný „hatí“, dal nejspíše název staré slovanské osadě v pohraniční oblasti holasického kraje.
V historických pramenech se obec připomíná poprvé v roce 1250 jako majetek velehradského kláštera, který zřejmě původní předkolonizační osadu osídlil novými osadníky. První historická zmínka o Hati vůbec je v listině papeže Inocenta IV. vydané 18.12.1250 v Lyonu. V této listině, kterou papež potvrzuje veškeré zboží kláštera velehradského, je osada označená pojmem „Had“ a snad tato první písemná zpráva zavdala příčinu, proč se plaz dostal do obrazového znamení obecní pečeti.
